Vidění výstavby městského mostu • WilliamBranham.eu

William Branham opakovaně vypráví příběh o tom, jak si jako dítě hrál se svým bratrem a měl vidění, v němž viděl stavbu mostu přes řeku Ohio a smrt 16 lidí, když se část mostu zřítila. Výslovně také říká, že ve vidění viděl číslo 22, což znamenalo, že se naplní za 22 let. Na nahrávkách opakovaně zdůrazňuje, že přesně za 22 let se toto vidění naplnilo a 16 lidí přišlo o život. Upřesňuje také, že se jednalo o most, který se tehdy nazýval Municipal Bridge a spojoval města Jeffersonville v Indianě a Lousville v Kentucky. Z Wikipedie se lze dozvědět, že od roku 1949 se tento most nazývá George Rogers Clark Memorial Bridge, přičemž místní občané jej označují také jako Second Street Bridge.

Zde je jedno z mnoha vyprávění této předpovědi:

EN

CS

13 O něco později, asi o dva týdny později, jsem si hrál s bratrem kuličky a cítil jsem, že ke mně něco přichází. Bydleli jsme na kopci a pod námi byla řeka: kolem byla divočina. A viděl jsem, jak z té pustiny vystupuje most. A začínal se rozpínat přes řeku. Šestnáct mužů spadlo do vody a zahynulo. A viděl jsem velkou ceduli, na které stálo “dvacet dva let”. Běžel jsem tam a řekl to matce. A ona řekla: “Synu, jsi nervózní. Usnul jsi a zdálo se ti to.” Řekl jsem: “Ne, ne, viděl jsem to.” Bylo to zapsáno na kusu papíru. A za dvaadvacet let od té doby se přes řeku přehoupl velký most a šestnáct mužů z něj spadlo a utopilo se v řece. Pokaždé je to dokonalé.
55-0626 – Můj životní příběh

13 A little later on, about two weeks later I was playing marbles with my brother, and I felt something come to me. We lived up on a hill, and the river was below us: a wilderness around. And I saw a bridge come up out of the wilderness. And it started across the river. Sixteen men dropped off in—into the water and perished. And I seen a big sign, it said “twenty-two years.” I run in and told my mother. Oh, she said, “Son, you’re nervous. You went to sleep and you were dreaming.” I said, “No. No. I saw it.” So they wrote it down on a piece of paper. And twenty-two years from then, the great bridge crossed the river, and twen—sixteen men dropped off of it and—and drowned in the river. Every time, it’s perfect.
55-0626A – My Life Story

Smrt 16 lidí je bezpochyby obrovskou tragédií, která se nestává každý den. Takové události jsou velmi podrobně rozebírány v tisku a v různých úředních zprávách a zápisech. Navzdory neuvěřitelnému a dlouhodobému úsilí mnoha lidí, včetně mnoha věřících v poselství (včetně Rebeccy a George Smithových), se dodnes nepodařilo najít žádnou stopu, že by k takové tragické nehodě na tomto mostě někdy došlo. Byly prohledány všechny možné archivy dokumentů a novin a ukázalo se, že žádná fakta týkající se historie stavby tohoto mostu nechybí, ba naopak, výstavba je velmi podrobně zdokumentována. Navzdory informacím šířeným společností Voice of God Recordings Inc. Josepha Branhama, žádný archiv nebyl během povodní v roce 1937 zničen a veškeré materiály jsou stále k dispozici veřejnosti.

Historie výstavby mostu

Stavba Městského mostu byla zahájena v červnu 1928 a most byl pro veřejnost otevřen 31. října 1929. Během stavby mostu došlo ke dvěma smrtelným nehodám. První muž, který při stavbě zahynul, nebyl ani na mostě, ale na bárce pod mostem a byl nešťastnou náhodou udeřen do hlavy a sražen do vody. Jmenoval se Richard Pilton a zemřel 19. června 1929, přičemž podle zprávy pobřežní stráže bylo tělo nalezeno během pěti minut. Tato zpráva byla otištěna v místních novinách Jeffersonville Evening News s komentářem, že se jednalo o první úmrtí během stavby tohoto mostu. Při druhé nehodě muž uklouzl a spadl z mostu na bárku s ocelí o 26 metrů níže. Nespadl do vody, ale na bárku. Zlomil si vaz a další kosti a při nárazu zemřel. Jmenoval se Lloyd McEwen a zemřel 10. září 1929. Článek ve stejných novinách informoval, že to bylo druhé úmrtí během stavby tohoto mostu. Poté už k žádným dalším úmrtím nedošlo a o necelé dva měsíce později byl most otevřen. Zprávy pobřežní stráže z let 1928 až 1939 (období více než 10 let) byly rovněž pečlivě prozkoumány a nebyla nalezena žádná zmínka o úmrtí 16 osob. Veškeré dokumenty, fotokopie novinových článků týkajících se stavby mostu a zprávy pobřežní stráže řeky Ohio si můžete prohlédnout na adrese searchingforvindication.com/bridge.html.

Existuje tedy vážný problém, protože vidění, že 16 lidí mělo zemřít pádem do vody a utopením, se nenaplnilo. Navíc ani datum, kdy se podle Williama Branhama vidění naplnilo, nesouhlasí. V různých vyprávěních uvádí různý věk, ale pokud předpokládáme, že vidění obdržel v šesti letech, tedy kolem roku 1915, pak po přičtení 22 let dostaneme rok 1937. A most byl dokončen a otevřen v roce 1929.

Tragédie při stavbě jiného mostu

Nedaleko Městského mostu, asi 1 km proti proudu řeky Ohio, stojí další most, který se nazývá Big Four Bridge. Byl postaven v 90. letech 19. století.

Big Four Bridge byl dokončen v roce 1895, dnes slouží pro pěší a cyklisty

Při stavbě tohoto mostu došlo ke dvěma obrovským tragédiím. Dne 10. ledna 1890 došlo k selhání kesonu a zahynulo 16 lidí. O necelé čtyři roky později, 15. prosince 1893, se část mostu zřítila a do vody spadlo 51 lidí, z nichž 12 zemřelo. Zprávy o této tragédii se dostaly na titulní stránky novin, mj. New York Tribune nebo The Herald of Los Angeles.

Není pochyb o tom, že kdyby o mnoho let později při stavbě městského mostu skutečně zahynulo 16 lidí, také by se o takové tragédii psalo v novinách.

Vyjádření Jacka Vissinga

V roce 2014 zveřejnili lidé z Voice of God Recordings rozhovor s člověkem jménem Jack Vissing, synem dlouholetého starosty města Jeffersonville, který se dříve znal s Williamem Branhamem. Tvrdil, že mu o této události vyprávěla jeho babička a že dělníci při lití jednoho z pilířů nespadli do vody, ale do betonu, a že tam jsou dodnes. Nechceme pochybovat o upřímnosti pana Vissinga, ale jeho svědectví je založeno na částečných a neúplných informacích, které měl z druhé nebo třetí ruky, a nelze je považovat za směrodatné prohlášení. Nemá žádné osobní svědectví. Tucet mrtvých těl v betonu mostního pilíře by vážně ohrozil pevnost tohoto pilíře. O mnoha velkých betonových konstrukcích v různých částech světa dodnes kolují legendy o lidech, kteří v nich byli pohřbeni zaživa. Manželky s dětmi těchto dělníků by se domáhaly spravedlnosti u soudu, protože jejich muže/otce z betonu nikdo nezachránil. Také tvrzení, že šlo o levnou pracovní sílu z Číny, a proto se o jejich smrt nikdo nestaral, nemá absolutně žádný základ. Navíc prohlášení pana Vissinga není v souladu s viděním Williama Branhama, podle kterého se dělníci měli utopit ve vodě. Pečlivé prozkoumání případu, o kterém pan Vissing jistě nevěděl, ukázalo, že zemřeli pouze dva lidé, jak je popsáno výše.

Závěr

Během stavby Městského mostu nikdy nedošlo k tragédii, při níž by utonutím ve vodě zemřelo 16 lidí. V období výstavby tohoto mostu (v letech 1928-1929) zemřely pouze dvě osoby, a to z jiných příčin než utonutí.

Někdo může namítnout, že se nejedná o typické proroctví potvrzené slovy „Tak praví Pán”. William Branham však v kázáních mnohokrát říká, že se naplnilo přesně tak, jak mu bylo ukázáno. Využívá to jako úžasnou událost z mládí, která dodává význam celému jeho životu a povolání. Žel však neprojde zkouškou.

Zdroje

Sdílet

Nahoru

Ve dnech hlasu sedmého anděla

Prorok navštěvuje Jižní Afriku