Prorok navštěvuje Jižní Afriku

Kapitola z knihy Modern Divine Healing od Waymona D. Millera, vydané v roce 1956.

Tvrzení Branhamovy kampaně

Jedním z nejznámějších současných léčitelů vírou je americký evangelista William Branham. Branham prohlašuje, že se mu zjevil anděl, který ho božsky povolal ke službě uzdravování. Tvrdí také, že je inspirovaným prorokem, a od svých pacientů vyžaduje, aby v něj jako v proroka věřili. V druhé polovině roku 1951 Branhamův tým navštívil Jihoafrickou republiku a v několika velkých městech uspořádal obrovské uzdravovací kampaně.

Během většiny jeho kampaní bylo zveřejněno jen málo údajů o konkrétních případech, takže nebylo možné provést důkladné zkoumání deklarovaných výsledků. Osobně jsem se zúčastnil dvou bohoslužeb Branhamovy kampaně v Johannesburgu, ale jména a adresy pacientů nebyly zveřejněny, takže nebylo možné údajná uzdravení prošetřit.

Díky laskavosti jednoho baptistického kazatele se však podařilo získat zajímavé údaje o Branhamově kampani v Durbanu. Tento kazatel se zúčastnil čtyř z pěti večerních shromáždění a pokaždé seděl poměrně blízko Branhamova týmu, aby mohl přesně pozorovat, co se tam odehrává. Redaktor z durbanských novin mu poskytl seznam údajných uzdravení, která byla zveřejněna v tisku, a on tyto případy prozkoumal, přičemž některé lidi znal osobně. V dopise, který mi tento kazatel zaslal, odhalil své poznatky o těchto případech a porovnal je s honosnými tvrzeními o zázracích, které se měly stát. Citujeme postřehy z tohoto dopisu:

Paní N., asi pětačtyřicetiletá žena, během prvního setkání „zázračně“ vstala z lůžka a odešla po svých. V ranních novinách byly její fotografie. Její manžel byl údajně ohromen. Malé pátrání však ukázalo, že: (1) Trpěla menopauzální poruchou, kvůli níž den nebo dva ležela a pak se už více než týden cítila dobře. Noviny uvedly, že byla „deset měsíců upoutána na lůžko“. I to se ukázalo jako nepravdivé. (2) Její vlastní lékař mi řekl, že v žádném případě nebyla upoutána na lůžko. (3) Čtyři dny před jejím uzdravením ji navštívil starší z její církve a ona ho pozvala na čaj. (4) Sousedé říkali, že ji viděli chodit. V tisku se nikdy neobjevilo žádné popření nepravdivého tvrzení, a to ani od ní, ani od církve, která kampaň sponzorovala.

Případy tuberkulózy. Osobně jsem vedl rozhovor se zástupcem ředitele zdejší známé tuberkulózní nemocnice. Více než dvacet případů účastníků kampaně tvrdilo, že byli uzdraveni. Několik z nich jsem znal osobně. Řekl, že rentgenové snímky neprokázaly žádné změny ve struktuře plic, ale dodal: „Samozřejmě je teoreticky možné nemoc z těla vymýtit, v takovém případě ale zůstanou zbytková poškození plic. Zda tomu tak je, však zjistíme za týden či dva pomocí vyšetření.“ Od té doby se žádný takový důkaz neobjevil. Řekl mi, že několika lidem se kvůli účasti v kampani výrazně přitížilo. V několika případech vzrušení způsobilo krvácení. Řekl, že případy tuberkulózy vyskytující se u diabetiků byly mnohem horší, jak ukázaly testy na cukr.

Z těchto dvaceti případů TBC se minimálně šest lidí nezajímalo o výsledky rentgenu a nadále věřili, že se z nemoci buď uzdravili, nebo jsou na cestě k uzdravení. Přišel jsem na jedno oddělení a jeden pacient, J. A., mi řekl: „Tady jsme všichni uzdraveni.“ Tentýž pacient se od té doby na vlastní zodpovědnost propustil. Stejně tak další z těchto šesti, ale toho znám docela dobře a je doma, nemůže pracovat a zdaleka není zdráv.

Paní A. S., už dvacet čtyři let nemocná na srdce, často v nemocnici, opravdu chronický případ. Byla „uzdravena“ hned první večer, chodila na každou další bohoslužbu, vylezla do schodů, udivovala svou rodinu, normálně spala. Její případ byl výslovně uváděn jako jeden z nejúžasnějších důkazů božského uzdravení. Podrobná zpráva o jejím uzdravení se objevila v novinách asi týden po skončení kampaně. Několik dní předtím o ní psal jeden z cestujících reportérů. Bohužel den předtím, než se objevilo oznámení o uzdravení, jsem si všiml oznámení o pohřbu osoby právě s tímto jménem! Zavolal jsem redaktorovi a zeptal se: „Víte, že paní, o které jste psal, že byla zázračně uzdravena, včera zemřela?“. „Ano,“ odpověděl, „právě jsem to zjistil.“.

Třiadvacetiletý doktor M. P. byl pomocnou silou v Addingtonské nemocnici. Jako student medicíny prodělal leukémii, ale statečně pokračoval ve studiu. Věděl, že z lidského hlediska je jeho osud zpečetěn, ale projevil neuvěřitelnou odvahu. Byl jsem u toho, když ho Branham dramaticky vyvolal a řekl: „Rakovina krve! Jsi uzdraven!“ Bylo to opravdu dramatické. Měl jsem však podezření, že Branham celou dobu věděl, že tento muž je v publiku vpředu, protože byl pacientem nemocnice a kromě toho také lékařem a o jeho přítomnosti vědělo i mnoho dalších lidí. Nuže, doktor P. se vrátil do nemocnice, druhý den ráno se nechal propustit navzdory důrazné radě lékařského dozoru, odjel do svého domu v Shepstonu, dvanáct hodin se zdál být zdráv, znovu onemocněl a za necelý měsíc zemřel.

To však není to nejhorší. V jedněch amerických novinách vyšel Bosworthův článek o kampani v Durbanu. Bosworth v něm vypráví toto zázračné uzdravení a dodává, že nemocniční personál ho druhý den vyšetřil a zjistil, že jeho krev je zcela bez rakoviny, přitom tomu bylo přesně naopak! Lékařský personál považoval za hloupost odejít, řekl, že stav jeho krve se nezměnil, a ukázalo se, že měli pravdu. Tentýž Bosworthův článek zmiňuje, že na dostihovém závodišti v Greyville bylo 80 000 až 100 000 posluchačů, zatímco jeho maximální kapacita je něco málo přes dvacet tisíc. Jeho přátelé ve Spojených státech o tom samozřejmě nic nevědí a spolkli to tak, jak jim to bylo podáno.

Rodina A., mně dobře známá, členové mé církve. Nejméně čtyři lidé z této početné rodiny ohlásili uzdravení; matka z artritidy, dcera z nějakých čistě imaginárních potíží, malý chlapec z nedostatku červených krvinek a tak dále. Často jsem tuto rodinu navštěvoval. Zdá se, že nikdo z nich není v jiném stavu než předtím. Všimněte si prosím, že matka tvrdí, že se její stav výrazně zlepšil, ale vypadá stejně jako předtím: otáčí se a bolí ji klouby. Dva další členové této rodiny, kteří nebyli do případu zapojeni, ale jsou křesťané, mi řekli, že na matce, mladším bratrovi ani sestře nevidí žádnou změnu. Přesto je tato rodina uváděna jako jedna z rodin, které kampaň prospěla nejvíce.

A tak to pokračuje s dalšími čtyřiceti šesti případy. Nedávno, tj. v posledních dvou měsících, jsem to již dále neověřoval, ale důkazy, které mám před sebou, jsou takové, že nemohu dojít k jinému závěru, než že údajná uzdravení jsou tak silně přehnaná, že je lze téměř označit za podvod.

Tento dopis se týká nepravdivých prohlášení F. F. Boswortha, Branhamova asistenta při jeho jihoafrických kampaních, v jedněch amerických novinách. Před sebou mám výtisk náboženského časopisu Herald of His Coming z února 1952 vydávaného v Los Angeles, v němž je Bosworthův článek o jihoafrické kampani na titulní straně. Tento článek s názvem „Boží návštěva v Jižní Africe“ obsahuje tato sporná tvrzení.

Bosworth píše o mladém lékaři, který se „vyléčil“ z leukémie: „Při jedné bohoslužbě bratr Branham ukázal na lékaře jménem Michael Plaff, kterého tam přivezli z Addingtonské nemocnice, těžce nemocného na leukémii, a řekl: „Jsi uzdraven z leukémie“. Druhý den ráno ho v nemocnici vyšetřili a zjistili, že jeho krev je zcela bez leukémie (rakoviny krve). Celá nemocnice byla dojatá a včera se o tom mluvilo.“ Mladý lékař byl však v době, kdy byla tato Bosworthova zpráva otištěna, již dva měsíce po smrti!

S odkazem na počet lidí, kteří se účastnili uzdravovacích setkání na závodišti v Greyville, Bosworth v témže článku uvedl: „Setkání na dostihovém závodišti jsou nepopsatelná. Někteří odhadují, že na bohoslužbě v 10.30 hodin dopoledne bylo přítomno 80 000 až 100 000 lidí. Stejný počet byl přítomen ve 14:30 a ještě jednou večer. Nechce se mi věřit, že jsem během dne mluvil k 200 000 lidem.“ Ani tento baptistický pastor, který žije v Durbanu, nemůže uvěřit, že Bosworth na těchto bohoslužbách na dostihovém závodišti „mluvil k 200 000 lidem“, když „jeho maximální kapacita je něco přes dvacet tisíc“!

Když o výsledcích takových uzdravovacích kampaní kolují takové klamné, nafouknuté a přehnané zprávy, není divu, že mnozí, jako tento významný baptistický kazatel, „nemohou dojít k jinému závěru, než že údajná uzdravení jsou tak silně přehnaná, že je lze téměř označit za podvod“.

Zdroje

• Waymon Doyne Miller, Modern Divine Healing, Miller Publishing Co., 1956, str. 256-259